RSS ikona  CZ EN   Mapa webu     earthbound@centrum.cz

Marin Smrťák - basa

EARTHBOUND - Martin Smrťák - basa

Martin Smrťák - základní údaje

nástroj:
basová kytara Fender ve stavu kdy nemůže usmířit národy
občanské jméno:
Martin Smrťák
přezdívka:
Pendejo Smrťák
oblíbený tón:
D
oblíbený nápoj:
zbytek kdysi bublinkové limonády
největší přínos kapele:
cestovatelské zážitky
životní cíl:
koupit si 9V baterku

Martin dodal svůj CV už dříve, ale až teď se jeho hvězdná kariéra objevuje online!. Použil jsem jeho podklady a ještě Romanovi (Roman Peterský - Arawen) komenty jsem stáhnul z jeho webu tak Romane díky!

Křemík a Daguz Thor

Všechno začalo tím, že jsem začal asi v devíti letech chodit na kytaru (před tím jsem hrál ještě na housle). Blízko od našeho domu byla soukromá hudebka Musicart. Náhodou jsem jako učitele dostal Martina Štece, basskytaristu skupin Vltava a Trevor Blanchet. O tom, že hraje na basu jsem se dozvěděl až po pár letech a on mi nabídl, že bych k němu mohl chodit na basovku.

No a když jsem sehnal prachy a svolení rodičů, ve sklepě domu jsem si platy od vajíček obednil jednu místnost, bylo září 2001. Koupil jsem si s kamarádem Michalem basovku Fender na Jungmanově náměstí ve spodním obchodě. Hned ten den jsme šli k nám do sklepa a zapojili kytaru. Byl to fakt nářez. Válela se tam nová poklička od auta a rámy od starých obrazů. Z rámů jsme udělali paličky a Michal začal bubnovat. Chvíli jsme hráli a byli z toho úplně udělaný. Prostě jsme tomu nevěřili. Tomuhle hudebnímu stylu jsme říkali křemík něco z něho hrajeme pořád (sece nevim co to je, ale je to možný:) pozn. red.). A skupinu jsme pojmenovali Benga Bojz. Já jsem začal zpívat nějaký texty, který jsem si kdysi psal pro svojí skupinu, ale nikdy jsem nevěřil, že nějaká bude. To jsou třeba Židle a Lampa, ale tyhle písničky jsou takový absurdní a takový provokativní i když to neni na první pohled vidět...

Hned jsem navrh, že uděláme koncert. Bylo to sice dost ambiciózní, ale datum jsme dali na 6. 11., to bylo přesně za měsíc a týden. Nijak zvlášť jsme necvičili, tak jenou týdně. Nahráli jsme ;alba" Nemá to cenu žít bez harému a ještě jedno bez názvu. Prostě už sme měli svý alba, i když je nikdo neznal. Dali jsme je poslechnout pár lidem ve škole... řikali že .... Ale všichni byli zvědaví na koncert, který měl být v jídelně školy. Nejdřív měl být za dvacet korun, zástupkyně ředitelky spolu s naší třídní nám to zakázaly a musel být zdarma. To byla první naše smůla.

Týden před koncertem Michal sehnal peníze na elektrickou kytaru. Šli jsme ji koupit zase na Jungmaňák. Mezitím jsme přijali ještě jenoho člena, který hraje na klarinet a měl za úkol mlátit místo Michala do prkna kusama rámů. Jmenuje se Tomáš a chodí teprve do šestý třídy... Ale na koncertu se ukázalo že tak trochu nemá smysl pro rytmus. S bubnama teda přestal a teď nám hraje jenom na klarinet a dokonce se snažil hrát na akustiku...

Dva dny před koncertem jsme se sešli a trochu cvičili, ale vůbec nám to nešlo, já a Michal jsme se vůbec nemohli sehrát. V úterý jsme přišli do školy. Ještě jsem zapomněl říct, že jsme hráli oba do mýho basovýho komba. Věci včetně pokličky od auta, plechu na pečení, valchy a zbytků rámů od obrazů jsme si dali do vrátnice školy. Najednou k nám přišla ředitelka, že ve škole přes noc prasklo potrubí s vodou nebo s čim a nebude se vyučovat a nebude ani žádnej koncert. Snažili jsme se jí vysvětlit, že jsou tam pozvaný lidi... nakonec jsem ji ukecal, že budeme hrát před školou. Dobře. Ale přes noc mrzlo, takže to nešlo. Šli jsme si sbalit věci, když mě napadlo, že bychom mohli hrát v šatnách. Další problém byl, že zrovna dneska se šatny bouraly, aby se sem později mohly dát skříňky (co se všechno nemůže posrat, že? pozn. red.). Nakonec jsme udělali pódium z laviček, dvacet metrů od nás ještě školník rozřezával kovový konstrukce, všude jiskry a my tam ladili. Ve tři hodiny přišlo šedesát lidí, což určitě nikdo nepředpokládal. My jsme si půjčili věž od hudebkářky, ale tý chyběla redukce k mikrofonu, takže to byl koncert jenom instrumentální. Nakonec jsme tam hodinu dělali, že hrajem písničky i když ani my jsme nevěděli, co hrajem. Lukáš to točil na video. Nejvíc se koncert líbil školníkovi, kterej začal provolávat hesla a la "Žiju jenom pro křemík" atd. Byl to nářez. Já jsem neměl trsátko a do basovky jsem to řezal tak, že se déčko zabarvilo do červena. Já si toho ani nevšim, prsty byly mrtvý.

Po koncertu jsme žádnou velkou akci nedělali. Měli jsme sice hrát na vánoční akademii hudbu k divadlu Schneewitchen (Sněhurka), ale třídní řekla, že je to moc nářez. Nás nikdo nechápe... Ještě před Vánoci jsme nahráli zatím poslední album Do pekla s Bengarem, který už je celkem promakaný. No a teď sháníme bubeníka, abychom to mohli pořádně rozjet...

Martin, Zima 01/02


Jsem si zase sednul k počítači, abych něco připsal. Vezmu to popřádku.
Na jaře jsme zkoušeli tak dvakrát do měsíce, skupina se jmenovala Virgin, potom Inqisitor, potom se asi dva tejdny jmenovala Inhalator. Ta nejdůležitější věc je, že si Honza na začátku června koupil kytaru a kombo, takže jsme tři. Měli jsme nějaký nový písničky (Nevim, Dámo, Konec neklidu, Noční tanec) a tak jsme ustanovili datum druhého koncertu. Mělo to být 27. 3. Neměli jsme moc času na zkoušení, ale za dva týdny jsme se stihli celkem slušně sehrát. Hráli jsme většinou u Honzovýho dědy v garáži, která je nedaleko školy. Hráli jsme fakt často. A pak přišel čtvrtek, den před vysvědčením. Ve škole jsme vyklidili jídelnu a nastěhovali svoje komba, dvě věže, dva mikrofony atd... I když to tak nejdřív nevypadalo, přišlo se podívat asi sedmdesát lidí. Musim říct, že jsme hráli dobře, jenom jsme měli málo písniček a po půl hodince připravenýho hraní jsme museli improvizovat. Aby to nebylo moc trapný, ukončili jsme to po 45 minutách. Ale mikrofon fungoval a bylo to skvělý. Měli jsme v plánu roztřískat na pódiu klávesnici nebo židli, ale z toho sešlo. Teď mi volal Honza, že to zejtra musíme pořádně probrat, co sme posrali a tak. Ale myslim, že to bylo v klidu. přišel tam i kamarád pankáč Vojta. To je důležitý. Jo a těšte se na podzim, protože nahrajem první oficiální album a bude určitě koncert!!!

Martin, 27. 6. 02, 21:55, 7 hodin po koncertu


Z koncertu sešlo, protože máme nazkoušený asi dvě písničky, ale možná by něco mohlo bejt na konci června. Snažíme se sehnat bubeníka a pak se to snad ňejak rozjede. Včera sem dodělal písničku Storm, Honza má Northern Darkness jo a ještě hrajeme písničku Šárka (text od Kainara) a je to docela deathový. Možná něco připíšu až seženeme toho bubeníka...

Martin, 28. 11. 02


Bubeníka jsme měli tak od prosince a je to 25-letej Johny. Hraje fakt dobře, ale s naší kapelou to nemyslí příliš vážně. Docela dobře si ale vždycky zahrajem. Máme novýho zpěváka, je to Vojta Hrobník a fakt super zpívá. Musíme mu něco nahrát a pak uděláme nějakej zpěv. Už máme spolu nacvičený For Home The Bell Tolls... Přes zimu jsme celkem často zkoušeli a hrajem písničky Bouře, Babička, Šárka, Pekelnická a Liberte me ex infernis. Na příští, a asi poslední zkoušce s bubeníkem Johnym, kterej si našel asi lepší job, nahrajem písničky, přimícháme zpěv a pak to sem hodim... Už to nezní tak špatně. Taky jsem si koupil nový basový kombo Trace Elliot 130W a tak už si můžeme celkem dobře zahrát. Honza má občas problémy s kytarou, kterou za ten půlrok celkem solidně ohrál, ale většinou si to dá říct. Tak to vypadá, že zase budeme hledat bubeníka...

Martin, 31. 3. 2003


Asi před třemi týdny jsem uviděl na fendru inzerát daguz thorn. Mám pocit, že tenhle inzerát už tam byl poněkolikátý. Tak jsem si řekl že bych to mohl prostě zkusit. Po hodině mi odepsal nějakej Honza, že to je super a tak. Příští středu jsem zajel k nim do zkušebny. Martin i Honza sou úplně f pohodě. Poslechl jsem si jejich věcičky, co nahráli ještě s Johnym a dost sem si oddychl, protože ty bicí byli, no, řekněme celkem jednoduchý, v podstatě to byl záklaďák, sem tam nějakej přechod. V neděli jsem k nim dotáhl bicí. Nějak sem nemohl uvěřit, že mě vzali aniž by mě slyšeli- no, snad nebudou litovat ...

Roman, 28. 5. 2003


Tak jsou tady další střípky do krátké "HISTORIE" Daguzthorn. Správně by tohle měl psát určitě Martin, řečený Smrťák. Snad to tolik nevadí...Už po té první zkoušce mi bylo jasný, že si spolu budem dobře rozumět. Před prázdninama jsme zkoušeli asi pětkrát- někdy v tý době mi Vojta, řečený Hrobník, vymyslel přízvisko Kotelník. Nazkoušeli jsme jenom Fear a Liberte- chtěli jsme se pustit taky do "Šárky" a "Babičky", ale postupně se na to zapomnělo. V červnu jsem byl se Smrťákem v Ďábelskym kotlíku. Myslim, že na to máme samý dobrý (pole) vzpomínky. A taky jsme dali dohromady Unplugged. Smrťák mi vysvětlil, že Honza, řečený Pekelník vůbec nechce hrát tzv. starou éru DT- jako Židle, Lampa, Šárka, Babička a další. Dneska už se tomu vůbec nedivim, protože to byly opravdu sračky. moc jednoduchý, neoriginální a bez nápadu. Tak a je to venku. Náš repertoár se tedy skládal jenom ze tří písniček. Smrťák, Hrobník a já jsme pak jeli zevlovat někam do Hrubejch skal (na to jsou taky pěkný vzpomínky- možná tady budou někdy i fotky). Vůbec to nebylo špatný, ale 4dny hrát jenom tři songy je zas... velkej nepoměr. Další světlej bod po návštevě střechy jednoho hodně vysokýho domečku v první polovině prázdnin byla zkouška v jedný garáži na Zbraslavi. Až na ty homelessy to bylo dokonalý (-;. Pak jsme se asi měsíc neviděli. Smrťák byl někde na Slovensku, Hrobník hrál tradičně baseball, Pekelníka se zase někde zašíval u babičky, nebo co. Já jsem si pořídil dvojšlapku a tak jsem skoro měsíč šlapal. Tak mě napadá, že Pekelníka neviděl celý prázdniny- ani na nedávné druhé zkoušce na Zbraslavi, kde jsme ocheckovali našeho novýho kytaristu Vítka. Přízvisko ještě nemá, ale zato má moc pěknou kytaru.

Nechybí něco? Zapoměl jsem vám povyprávět o tom, jak jsme spravovali zesilovač. Bylo to někdy na konci června po jedný z posledních zkoušek před prázdninama. Zesilovač samotný byl prej v pořádku (hahaha), ale chyběla mu síťová šňůra (taková ta jaxe strká jednim koncem do zásuvky), která byla naprosto atypická. Tak jsme chodili s pětadvacetikilovou bednou a za celý odpoledne jsme ji nesehnali. Pak z Pekelníka vypadlo, že jeho děda býval elektrikářem a tak jsme ho k němu donesli. No a od tý doby je tam a nevim o něm nic. Nejste někdo náhodou čelistka?

Roman, 13. 9. 2003


Alba

1. Nemá to cenu, žít bez harému (říjen 2001) - Martin - basa, Michal - bicí

2. Bez názvu - s klarinetem (říjen 2001)

3. Do pekla s Bengarem (listopad 2001)

Earthbound

Jo já to jednou napíšu:)